...Cilí...prostě Cilí

dnes jsem chtěla po včerejšku něco dělat aby nestála...nasedlala jsem jí a chtěla jít do kruhu, kde by chodila v kroku a v klusu a v kroku zabalená, což umí...ale místo toho jsem jela na louky hned vedle naší stáje, udělala si malý kolečko a jela zpět...chtěla jsem jich udělat ještě hodně, aby trochu poslouchala na pobídky...mno nakonec jsem jela rovně, a po chvíli jsme se vrátili pěkným tryskem...měla jsem z ní radost že tak poslouchá,(a ten kdo jí zná skoro od začátku potvrdí že ty pokroky jsou k neuvěření...dříve chodila jen za třema koňma a teď chodí upe sama!!!) a tak jsem s ní zajela kousek nahoru kouknout se na překážku, kterou tam zřejmě postavil Milan ráno...skočila jsem to s ní na ruce a pák i pod sedlem...zpět chtěla trochu běhat, ale já jí držela ták se sbalila a šla něco mezi krokem a klusemno pák jsme si tam dělaly různý osmičky na loukách, klusaly jsme a cválaly...potom jsme kousek přd stájí zahly do prava a prošly lesní uličkou, a vŕátily jsme se po louce rychlejším cvalem...pak jsem si chvíli povídla s Hankou, a nervní kobylka už chtěla zas běžetmno pak Hanka jeal domů...my jsme šli krokem a klusem smrěrem od stáje, pořád rovně po louce....když jsme byly slušněn daleko, stačilo kobylu otičit a jela dostih se svým stínemu stáje jsme poklusávaly, a pak jsme ljely ještě jednou a ještě mnohem dál po vedlejší louce a zas tryskem zpět...pak jsme klusaly kolečka, cvályly šišky, a krokovaly...mno pak jsme jely kousínek od stáje a napojily jsme se na silinici, po níž jsme asi 5metrů klusaly a pak vjezdem přímo domů!