Křečíci ...
23. 11. 2008
vždy jsem chtěla mít křečka...když mi bylo asi 6let, konečně se mi to splnilo...
ten, kdo mě zasvětil do křečcího života, byl fakt super tvorečék
Bédík byl, jako téměř všichni, džungarský křečík šedé barvy.
Prožili jsme si toho spolu hodně...žil se mno totiž nejdéle ze všech křečíků...několikrát mi utekl, ale pak se sám vrátil do otevřené klece.Měla jsem ho moc ráda a užívala si s ním...až jednou prostě přišel jeho čas a.....už nebylo s kým se mazlit a smát se....
********************************************************
to jsem ale dlouho nevydržela, a tak jsem si pořídila dalšího!
Křečika sem si vybírala ve zveráku, kde jich moc nebylo.Byli tam samí džungarští,ale to mi nevadilo.Myška měla sněhovou barvu a na zádech měla tmavě hnědý pruh.Byla moc pěkná a já jsem jí měla hodně moc ráda
********************************************************
já už si bohužel nepamatuju jak šli popořadě,je to dávno.ale vzpomínám si asi na všechny a to je důležitý ne? :)
takže ted prostě píšu,nevím jak to bylo přesně no...
to byli křečci medvědí.pamatuji si,že jsem si je brali od kamaráda,když byli ještě holí :) rostli jako z vody a stávali se z nich uličníci...hlavně z Kájenky,asi proto jsem jí měla tak ráda :-)Bobík byl bráchy a jmenoval se tak proto,že měl v srsti často bobíky...Kája byla moje protože to byla samice...no samice...spíš taková dračice...a to se mi na ní líbilo...měly jsme je v kostelci u táty,který se o ně pak nestíhla starat a museli pryč...vím že šli do dobrých rukou a to mě uklidňuje když na ně občas myslím...********************************************************pák je tu morče, na které nesmím zapomenout!!!spustu mi tiho dala a byla to prostě frajerka!!! ták to bylo divoké morče rezaté barvy,které si brácha vybral ve zveráku k narozeninám.Po čase jsme přišli na to,že je těhotná!!byla to naše dračice, už když jsme jí vezli domů tak párkrát zdrhla a běhala v autě xDPepinka proto,že brácha moooc toužil po samečkovi,kterého by pojmenovala Pepa...na malinký jsem se těšili,vešli se jí do břicha tři.Bohužel jedno,Adámek,nepřežilo, tak jsme ho pohřbili.Zbyla nám Kačenka a Nelinka,kterou jsme dali kamarádovi.Vychovávali jsme tyto dvě morčátka a byla s nima strašná sranda!smáli jsem se když Pepča zívala, to se rozvalila přes celou klec (a že byla velká) a zíííííííííívla že by nás všechny snědla...tento kousek jsme později nazývali "pepča tloustne" a do nedávna jsme si to připomínali...Pepča s námi byla hodně dlouho,měli jsme jí tak moc rádi!nic netrvá věčně a my jsme jí dali k jednomu pánovi ke králíkům...ale nikdy na ní nezapomenu i když to bylo tak dávno!!*********************************************************další tvorečkové byli zakrslí králici,
tyto králíčky jsme si pořídili v českém Těšíně,prvně jednoho a po dlouhém přemlouvání i dalšího.Odvezli jsme si je do kostelce a táta si je později oblíbil.Vendulka měla bíločernou barvu a Matýsek bílosvětlehnědou...byli to úžo králíci a pak,když táta začal pracovat v Německu,jsme je dali kamarádovi,který se o ně dobře staral...*********************************************************další můj křečík byl opět tmavý džungarák,
Pétíka jsem měla taky dost dlouho,byl temperametní a hravý, nejraději měl slunečnicová semínka...pořídila jsem si ho když jsme bydleli v jihlavě,asi rok poté si brácha pořídil dva nějaké krížené křečíky...
proč pivan....no byl to Nastěnka a Ivan...ale skamarádili jsem tyhle dva s Pétíkem a brali jsem je vždycky do zavřeného stanu, kde s nima byla vélká sranda...ale oni našli i tu nejmenší dítku ve východ a chtěli utéct,tenkrát si Pétík a Ivánek našel každý jednu...brácha mě chtěl upozornit, tak místo Pétík a Ivan řekl pivan a od té doby to byl prostě Pivan...Pivan byl světlý a byl to opak Nastěnky,která byla tamavá a větší než on.Pétíka jsem měla celý jeho život a nezapomenu na něj,tak jako na Nastěnku a Pivana...
...no pak jsem postupně přešla na větší, a křečíky jsem už neměla...