Miláčci co jsem venčila
Vladěnka je křínenec tmavě hnědé barvy, je tlustá, protože její pán má moc bolavou nohu a tak s ní nemůže nikam chodit. Její paní zase nemá čas s ní někde běhat aby zhubla...ale já jsem s ní běhala a cvičila a opravdu hubla a hubla...jenomže pak jsme se zase odstěhovali do Cejle, já jsem za ní ještě chvíli chodila, protože autobus mi jezdil až za hodinu.Ale pak jsem začla mít více hodin, začla jsem chodit ke koním a už jsem to nestíhala...Vladí pamatuj že tě mám mocinky ráda, na to co jsme spolu prožily nikdy nezapomenu!
*********************************************************
no pak jsem si udělala takový propagační plakát že venčím a dala ho na nástěnku do chodby našeho baráku. Přihlásila se mi paní Vítová s pejskem, kterého nezvládala jelikož chodila o berlích a on byl malé hravé štěně.
Mišák je pravděpodobně kříženec jezevčíka a Jack Rusel Teriéra, je to asi 2leté štěně které neumí chodit na vodítku a furt chce běhat aby netahal. Tak se stalo. Běhala jsem s ním a pak jsem jezdila na kole a on běhal vedle mě.Když byl vysílený, byl to mazílek. Míšu jsem venčila večer, ale pak jsem začla i ráno než jsem šla do školy. Pak mě jednou jeho majitelka požádala, abych vzala i jejího druhéhé pejska PÁJU.ten na mě furt vrčel a neměl mě rád.byl to takovej mrzutej morous...pak jsem si k sobě ale našli cestičku a bylo to lepší. No zpět k Míšovi.jeho majitelka ho totálně nezvládala, tak ho bohužel darovala kamarádovi s velkuo zahradou. Bohužel pro mě protože jsem ho měla ták ráda!....pro něj bohudík, ten pán má vélkou zahradu ták se miška může vyběhat.no snad moc netrpěl steskem než si zvykl, ale mě se stýská ještě teď!
*********************************************************
pak se mi přihlásila paní Svobodová, majitelka toho nejchytřejšího pejska co jsem kdy poznala.Majitelka pejska, který se rodí jednou za sto let. Majitelka staré slepé Tinky ...
